top of page
Vyhledat

Úzkosti - když se mozek rozhodne panikařit, aniž by byl reálný důvod

  • 15. 6.
  • Minut čtení: 3


A tělo volá o pocit bezpečí, aneb porozumění úzkostným atakám

 

Úzkostné ataky patří mezi nejintenzivnější projevy psychické nepohody, které mohou člověka zaskočit a bez varování. Projevují se náhlým nárůstem úzkosti doprovázeným tělesnými symptomy, jako je bušení srdce, zrychlené dýchání, pocení, třes nebo pocit na omdlení.


Často se objevuje i silný strach – například ze ztráty kontroly nebo z ohrožení života. Přestože jsou tyto prožitky velmi reálné a intenzivní, samy o sobě nejsou nebezpečné. Jde o reakci nervového systému, který vyhodnotí situaci jako ohrožující, i když objektivní nebezpečí přítomné není.


Důležitým aspektem úzkostných atak je také obava z jejich opakování. Ta často vede k vyhýbavému chování – lidé začnou omezovat situace, kde ataku zažili, nebo kde by ji mohli opět zažít.


Tím se ale paradoxně úzkost udržuje, nebo dokonce posiluje a postupně se rozšiřuje do dalších oblastí života. Úzkost tak přestává být jen krátkodobým stavem a může začít významně ovlivňovat každodenní fungování i kvalitu života.Konec formuláře

 

Úzkostná ataka je fyziologicky velmi intenzivní, ale zároveň relativně krátkodobý stav.


Cílem není ji „zastavit silou“, ale regulovat nervový systém tak, aby se zklidnil.


Uvádím techniky, které fungují přímo v atace, ale i preventivně.


1. Stabilizace dechu (okamžitý zásah)

Úzkost často vede k hyperventilaci → zhoršují se závratě, tlak na hrudi.

Zkus jednoduchý rytmus:

  • nádech nosem na 4

  • krátká pauza

  • výdech ústy na 6–8, musí být delší výdech než nádech


Důležité:

  • výdech je klíčový (aktivuje parasympatikus)

  • klidně si polož ruku na břicho → kontrola, že dýcháš „dolů“


2. Uzemnění (grounding)

Cílem je vrátit pozornost z katastrofických myšlenek do reality.

Technika 5–4–3–2–1:

  • 5 věcí, které vidíš

  • 4, kterých se dotýkáš

  • 3, které slyšíš

  • 2, které cítíš (např. vůně)

  • 1, kterou vnímáš v těle


Funguje, protože přepíná mozek z „hrozby“ (emoční amygdaly) do smyslového vnímání (předního, racionálního mozku). A to potřebujeme.


3. Práce s tělem (rychlé snížení napětí)

Úzkost = aktivovaný „fight/flight“.

Vyzkoušej:

  • zatni svaly na 5 sekund → povol (progresivní relaxace)

  • pevně se obejmi nebo zatlač dlaně proti sobě

  • studený podnět (studená voda na obličej / kostka ledu)


Tohle pomáhá „resetovat“ nervový systém.


4. Kognitivní ukotvení

V atace se objevují myšlenky typu:

  • „zkolabuju“

  • „zblázním se“

  • „umřu“


Pomáhá krátká, racionální věta:

  • „Tohle je úzkostná reakce, ne nebezpečí.“

  • „Už jsem to zažila a vždy to odeznělo.“

  • „Moje tělo je aktivované, ale jsem v bezpečí.“


Nejde o pozitivní afirmace, ale o pravdivou realitu.


5. Časová perspektiva

Ataka má typicky vrchol kolem 10–20 minut. Netrvá věčně, pouze krátkou dobu.

Pomáhá si říct:

  • „Tohle má začátek, průběh i konec.“

  • „Nemusím to zastavit, jen tím projít.“


Tím se snižuje sekundární panika („panika z paniky“).


6. Preventivní práce (mimo ataky)

Tohle je klíčové, pokud se ataky opakují:

  • pravidelný pohyb (regulace stresové osy)

  • práce se spánkem

  • omezení kofeinu

  • expozice (postupné vystavování situacím, ne vyhýbání)

  • psychoterapie

 

Kdy zpozornět


Pokud:

  • se ataky zhoršují

  • začíná se objevovat vyhýbavé chování

  • omezuje to běžné fungování


Pokud se úzkostné ataky opakují, nebo začínají omezovat běžný život, má smysl nezůstávat na to sám. Psychoterapie nabízí prostor, kde lze postupně porozumět tomu, co úzkost spouští a udržuje, a zároveň pracovat na obnově pocitu bezpečí – jak ve vlastním těle, tak ve vztahu k okolnímu světu.


Právě dlouhodobý pocit bezpečí je klíčovým prvkem, který úzkost přirozeně reguluje.


Bezpečí také souvisí s vnímáním vlastní sebedůvěry. Na tom lze také pracovat na terapiích.


Jsem v pořádku, takový, jaký jsem.

Můj život je v pořádku. Jsem v bezpečí.

Jsem tady a teď. Moje tělo je v bezpečí. Mohu se o sebe opřít.

Mám svůj život ráda a těším se na…


V terapeutickém vztahu lze sebevědomí a pocit bezpečí znovu budovat a postupně přenášet do každodenního života. Tím se úzkosti zmírní nebo úplně vymizí.


 

 

 

 

 
 

Nejnovější příspěvky

Zobrazit vše
Změny v životě

Ne každá změna začíná plánovaným rozhodnutím. Někdy začíná vyčerpáním. Syndrom vyhoření často nepřichází proto, že by člověk něco dělal špatně. Právě naopak. Do poradny přichází ti, kteří dlouhodobě f

 
 
Paradox vyhoření

PARADOX VYHOŘENÍ: když to, co tě drží, tě zároveň ničí. Vysvětlím psycho-logicky. Identita člověka je proces (není to kámen, ale život), který se stabilním způsobem udržuje v čase. JÁ je něco, co neus

 
 
SYNDROM VYHOŘENÍ

Psychologové tvrdí, že syndrom vyhoření během kariéry postihne asi čtvrtinu populace. Nejedná se o rozmar lidí, kteří již nechtějí...

 
 

PhDr. JANA KLEMENTOVÁ, MBA
Psycholog, Business kouč

klementovajanina@seznam.cz

Tel: +420 777 861 977

Psychologická poradna : 

Papírenská 411/2

Praha 6 Bubeneč

Fakturační údaje:
PhDr. Jana Klementová, MBA
Kouřimská 19
130 00, Praha 3
IČO: 76634779

Ochrana osobních údajů

LinkedIn

© 2023 PhDr. Jana Klementová

bottom of page