A tělo volá o pocit bezpečí, aneb porozumění úzkostným atakám Úzkostné ataky patří mezi nejintenzivnější projevy psychické nepohody, které mohou člověka zaskočit a bez varování. Projevují se náhlým nárůstem úzkosti doprovázeným tělesnými symptomy, jako je bušení srdce, zrychlené dýchání, pocení, třes nebo pocit na omdlení. Často se objevuje i silný strach – například ze ztráty kontroly nebo z ohrožení života. Přestože jsou tyto prožitky velmi reálné a intenzivní, samy o sobě nejsou...

Ne každá změna začíná plánovaným rozhodnutím. Někdy začíná vyčerpáním. Syndrom vyhoření často nepřichází proto, že by člověk něco dělal špatně. Právě naopak. Do poradny přichází ti, kteří dlouhodobě fungují „až příliš dobře“ – nesou odpovědnost, podávají výkon, vnímají druhé, drží věci pohromadě. To, co je dlouho stabilizuje, se ale postupně může stát neudržitelným. Kontrola a vše zvládnu sám přestane stačit. Výkon přestane přinášet uspokojení. Péče o druhé začne víc bolet než těšit. A...

PARADOX VYHOŘENÍ: když to, co tě drží, tě zároveň ničí. Vysvětlím psycho-logicky. Identita člověka je proces (není to kámen, ale život), který se stabilním způsobem udržuje v čase. JÁ je něco, co neustále reaguje, řeší a vytváří se. Psychická STABILITA není „KLID“, ale je to schopnost UDRŽOVAT funkční a stabilní VZORCE i přes změny a stres. U syndromu vyhoření často bývá identita člověka stabilizovaná skrze výkon. Takový systém vypadá zhruba takto: Jsem hodnotný, úspěšný, když podávám výkon…...